je rubrika, v níž odkazuji na postřehy, úvahy a myšlenky jiných autorů, jejichž názory mě zaujaly a oslovily nebo jsou mi blízké.

Fiskální unie nechce nic jiného než to, co chce vládní koalice, to jest nezvyšovat zadlužení země a schodku státního rozpočtu. A nebyl to Klaus, kdo chtěl ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu? Teď mu něco podobného nabízí Unie na stříbrném podnosu. A on nepodepíše a nepodepíše, i kdyby měl rozdupat svou sbírku cizokrajných per.

Martin Komárek v MFDnes 19.1.2012

****************************************************************

Míra přebujelosti našeho šovinismu je úžasná. Jsme nejšikovnější, nejvzdělanější, nejhudebnější, nejtolerantnější a vůbec nejlepší národ na světě – vždyť přeci je to jasné z té perspektivy zpoza pece, odkud jsme po dlouhá desetiletí nesměli vytáhnout paty. A pak člověk vyjede kousek na západ a často se strašně stydí, pokud je alespoň trochu normální. A nebo se za něj stydí ti zahraniční domorodci či vlastní krajané – a začíná to u naší hlavy státu či u jisté části naší politické reprezentace v Evropě.
***
Uvědomění si toho, jací opravdu jsme, abychom věděli, jak z toho ven. A snad některé poslední skutečnosti, jako třeba pomalé, ale přeci jen patrné prolamování onoho 65 let starého tabu o genocidě na českých Němcích nebo třeba volební výsledky politického uskupení Suverenita či podobných ordinérních a extremistických stran a hnutí, by nás mohly vést k mírnému, leč přeci jen znatelnému optimismu.

Zdeněk Bárta v deníku Referendum (Jirka z Brna – Sloupek 2010)

http://www.denikreferendum.cz/clanek/6742-jirka-z-brna

****************************************************************

Je třeba vědět – a smířit se s tím – že prostě existuje minimálně dvojí pohled na dějiny Němců v takzvaných Sudetech: český a německý. Obě strany se cítí ukřivděné a obě pro to mají tisíce důvodů. Pro pokojné soužití lidí – i národů je proto velmi důležitý jeden velice důležitý křesťanský vynález – smíření. Musíme žít spolu, třeba nyní v Evropské unii, i když máme velmi odlišné pohledy.
***
Náš český pohled na sudetské Němce od počátků nacionalismu v polovině devatenáctého století až do jejich transferu po sto letech je samozřejmě ovlivněn spoustou křivd, kterou nám Čechům Němci způsobili a které vypjatý nacionalismus s sebou nese stejně tak, jako každý ideologický či náboženský fanatismus.

To je zcela legitimní. Nelegitimní však je nesoudit jednotlivé jejich kriminální činy, ale postihnout kolektivním trestem celé etnikum. Nelegitimní je také ovšem ospravedlňovat dodnes zcela konkrétní nezákonná zvěrstva páchaná po válce na německém civilním obyvatelstvu v naší republice.

Zdeněk Bárta v Neviditelném psu (Velbloudy nepožírám, to bych si vyprosil! – 2008)

http://www.blisty.cz/art/40642.html