Kandidáti a železná Jana

zveřejněno 1.3.2012 | vložil javor | rubrika Společnost | Komentáře nejsou povoleny

Tak se nám pomalu plní seznam kandidátů pro volbu prezidenta republiky. Jeden chce být prezidentem přísně nestranickým, druhý zase považuje za omyl, že by hlava státu měla být apolitická. Další má k Evropské unii vztah kladný a obává se, že dostat se na okraj – nebo vypadnout z Evropy – je proti našim zájmům a jiný zase zdůrazňuje svůj morální kredit a má za to, že „je v našem bytostném zájmu přispívat k udržení a vylepšení eurozóny, ne k jejím problémům.“ Je mezi nimi ten, kdo dává přednost srnčímu na smetaně z vlastní obory i ten, co raději tlačenku s cibulí. Je těch kandidátů přehršle.

Zaznamenáno v únoru 2012

zveřejněno 1.3.2012 | vložil javor | rubrika Zaznamenáno | Komentáře nejsou povoleny

je rubrika, v níž odkazuji na postřehy, úvahy a myšlenky jiných autorů, jejichž názory mě zaujaly a oslovily nebo jsou mi blízké. Tentokrát jde o názory vztahující se k Evropské unii, neboť mám za to, že by bylo tragickou chybou podlehnout škarohlídům koketujícím s myšlenkou zůstat na okraji nebo dokonce z EU odejít. Celými našimi dějinami jsme spojeni se Západní Evropou a patříme do tohoto civilizačního a kulturního okruhu.

Vážený Jane Amosi,

zveřejněno 1.3.2012 | vložil javor | rubrika Historie | Komentáře nejsou povoleny

zanedlouho 28. března si připomeneme Tvé 420. narozeniny a já otevírám Kšaft, v němž Tvými ústy promlouvá Jednota bratrská. Čtu její závěť a zvažuji, co z toho zůstalo nejen v paměti, ale především jako vůle k nápravě ducha a mravnosti Tvé vlasti milé, kterou jsi tak láskyplně oslovil.

Kšaft umírající matky Jednoty bratrské

zveřejněno 1.3.2012 | vložil javor | rubrika Historie | Komentáře nejsou povoleny

Číst češtinu, kterou Komenský psal Kšaft, není pro dnešního čtenáře snadné, ale odkaz vložený do úst umírající matky Jednoty bratrské stojí za to, abychom se o to snažili. Vždyť je i v současnosti velice aktuální a je naším velkým nedostatkem, že mu nevěnujeme pozornost. Četl jsem nedávno názor, že čeština je jazyk uměle vytvořený až v době národního obrození. Je to nepravda a blud, což dokládá čeština Lukáše Pražského, Jana Blahoslava, J. A. Komenského a dalších českých autorů, bratrské kancionály a hlavně bible (kralická), kterou Jednota přeložila do skvostné češtiny z původních jazyků. Je ale pravdou, že náš jazyk musel být obrozen, protože pod tlakem vnějších okolností mu nebylo dopřáno, aby se kontinuálně rozvíjel. Nezapomeňme, že v době pobělohorské museli čeští nekatoličtí vzdělanci odejít do exilu. A také během následujících let v době třicetileté války nemohl být český jazyk kultivován, rozvíjen, udržován a došlo tedy k jeho úpadku. To vedlo obrozence k tomu, aby navázali na češtinu konce 16. a počátku 17. století a úsilí o obrození českého jazyka bylo inspirováno češtinou, o které Komenský v Kšaftu napsal, že „češtiny lepší není jako mezi Bratřími a v knihách jejich“.