Nic nového pod sluncem

Vím dobře, že každé srovnání s minulostí kulhá. Tím více porovnání mezi dneškem a dobou před sedmi sty lety. Proto takové srovnání nečiním. Ale přece jen…

Jeden z velkých českých filosofů Emanuel Rádl líčí v krátkém pohledu do historie situaci v Čechách na počátku 14. století.

„Byla to doba anarchie v zemi. Starý vládnoucí rod Přemyslovců vymřel; poslední Přemyslovec, král Václav III., byl úkladně zavražděn, neví se proč, neví se kým. Nastalo handlování o trůn český, handlování ošklivé, nemravné, beze všeho zásadového základu. Domorodá šlechta byli lidé egoističtí, malicherní, panovační, bez porozumění pro potřeby doby a pro potřeby státu. Nikdo z nich nám nezanechal ani jediný plán, jak vést království, jak upravit poměr k říši německé, jak překonat místní nepořádky; ani jeden z nich nám nezanechal ani jedinou památku vyššího ponětí života, lásky k ženě, loajálnosti k trůnu, pokory křesťanské, ideálů tehdy právě hlásaných rytířstvím…

Ve sporech o krále se šlechta potácela mezi dvěma pretendenty… zvolen byl Rudolf, a když umřel, porušeny úmluvy s ním sjednané a zvolen druhý pretendent, Jindřich Korutanský Na schůzi, v níž se měl zvolit Jindřich, někdo přišel s nápadem, volit na trůn někoho domácího… Zemský maršálek Dobeš namítal, že doma není vhodného kandidáta, a za to byl na schůzi na místě proboden. Jinakých následků onen nápad vlastenecký neměl; vrahovi se nestalo nic, o věci se už nedebatovalo, a zvolen byl klidně cizinec, Jindřich Korutansky. Prokázal se neschopným; v zemi bylo zle; i vyhnán byl král ze země a zvolen za krále nový cizinec, hoch ještě, Jan Lucemburský. Za takových nepořádků, kde nebylo ani jednotící myšlenky, ani jednotící vůle, šlechta ovšem zbujněla a trvaly neustále tahačky mezi ní a mezi králem. Programového nebylo v těchto zápasech nic, ani z jedné ani z druhé strany; šlo jen o to, kdo má mít větší osobní moc a s ní spojené výhody.“ [Emanuel Rádl – Válka Čechů s Němci]

Domorodá šlechta byli lidé egoističtí, malicherní, panovační, bez porozumění pro potřeby doby a státu…

Ne už jen týden co týden, ale den co den jsme svědky neřádstva v nejvyšších kruzích české politiky. Korupce, podvádění a zlodějny všeho druhu: uplácení a jiný způsob korupce, odposlechy, falešná obvinění, podrazy, úskoky, vymýšlení různých pastí a podobně. Roman Janoušek, Pavel Bém, Vít Bárta, Jaroslav Škárka, Krystýna Kočí jsou nejnovější jména některých aktérů těchto smutných příběhů.

…šlo jen o to, kdo má mít větší osobní moc a s ní spojené výhody….

Politické strany užívají moc ne k tomu, aby ji využily k prospěchu všech, ale spíše k prospěchu vlastnímu. Zvláštní roli na politické scéně hraje strana Věci veřejné. Hlavě nejvyšší pak především vadí, že to prasklo, že se o tom lid obecný dozvěděl a méně už panu profesorovi záleží na nápravě nepěkných věcí, které byly odkryty. Není to u něho nic nového. Redaktorka MF Dnes Olga Málková kdysi zaznamenala rozčilení Václava Klause nad tím, že novináři na jedné konferenci zaznamenali jeho vystoupení a na otázku zda jeho slova nebyla příliš euroskeptická, rozzlobeně odpověděl: „Vy jste to slyšela? Tvrdili, že tady nebude tisk! To je skandální. Na takovýchto konferencích už vystupovat nebudu.“

… jak překonat místní nepořádky…

Žádný z českých politiků nepřijde a nepřizná, že úsporné balíčky, vyšší daně by nemusely dosahovat takové výše a řešení současné krize by bylo daleko snazší, kdyby dostatečně v minulosti zakročili proti promrhávání a rozkrádání společného majetku. Docela jinak by byly řešeny současné problémy mít k dispozici ony miliardové sumy, které zmizely na účtech zlodějů a nebo spadly do černé díry. A i ty jistě potřebné reformy by byly snesitelnější a přijatelnější. Bylo ovšem zapotřebí položit důraz na morálku a na jasná zákonná pravidla, ale to nebylo vyslyšeno. Pan profesor se ostatně k tomu vyjádřil: „Na počátku devadesátých let jsem byl od havlistů nepřetržitě poučován, že po desetiletích komunismu potřebujeme hlavně morálku. Já jsem jim naopak říkával, že potřebujeme hlavně trh. Trh se zavést dá, morálka se zavést nedá.“

Zato ale rádi někteří slyší, což je mínění části ODS a některých obskurních straniček, jako je např. Suverenita Jany Bobošíkové či Strana svobodných demokratů euroskeptika Petra Macha, že za to může Evropská unie. A lid český manipulován takovými názory občas přitakává. Ale rozkradla nám snad EU náš majetek? Je to její vina, že neschopní a zkorumpovaní úředníci nedokáží poctivě a řádně konat svou práci?

…jak upravit poměr k říši…

Ono je to vůbec zvláštní s naším vztahem k Evropské unii. Vzpomeňte si, jak to bylo s přijímáním Lisabonské smlouvy a jak pan hradní profesor odmítal podepsat to, co přijaly obě komory parlamentu. Nebo nedávné odmítnutí připojit se k paktu o rozpočtové kázni a fiskální unii, což může Česko dostat do izolace. A pan profesor se nechal už předem slyšet, že by v případě přijetí nepodepsal a nepodepsal. Zdá se, že by raději upravoval náš poměr k říši na východě než k Evropské unii, kterou by s chutí změnil jen na jakési evropské tržiště.

Dovolím si jako ilustraci přidat malé nahlédnutí do svého archivu, v němž mám Klausovy výroky a komentáře o něm. To proto, že pan profesor je největším odpůrcem Evropské unie, kterou by nejraději rozpustil.

*Nechce-li jeden každý členský stát (tehdy) pětadvacítky zaniknout jako národ, je nutno Evropskou unii bezodkladně zrušit a nahradit ji něčím lepším, jakýmsi eurotržištěm, jehož trhovci by se nemuseli strachovat o domácí šlendriány. Takový rynek by se měl jmenovat Organizace evropských států, velmožové těch suverénních Poloevropanů by si pěkně hráli každý na svém písečku, nedopouštějíce, aby jim do toho někdo kafral.

*Klausovo antievropanství vychází především z antigermanismu, který je pozůstatkem národovecké a komunistické koncepce našich dějin. Volič tak dnes může nabýt dojmu, že v globalizovaném, multipolárním světě je nejlépe obrátit se na blanické rytíře. To, že právě naše členství v Evropské unii, jakkoli nedokonalé, zabraňuje opakování takových historických momentů, jako byl Mnichov, prezident Klaus ve svých projevech přehlíží. Jan Rovný (Respekt)

*Václav Klaus byl vůbec největším odpůrcem Ingolstadtu. Iracionálním, schopným podlých manipulací a zákulisních triků, kterými se za jakoukoliv cenu do poslední chvíle snažil zabránit výstavbě alternativních produktovodů a prodloužit tak totální závislost na Rusku. Jan Urban

*Není žádná novinka, že Klausův vřelý vztah k Rusku protkává celou jeho politickou kariéru. Politik Klaus nikdy neřekl proč jde Moskvě tak na ruku. Ani v devadesátých letech, kdy byl příznivcem skrytých i viditelných kroků, jež směrovaly naši energetiku do závislosti na Moskvě. Proti dodávkám norského plynu prosazoval angažmá „západní“ firmy z níž se nakonec vyklubala společnost spojená s Gazpromem. Dělal kroky, které by zvýšily ropnou závislost na Moskvě, nebyl příznivcem vstupu do NATO – vždyť jsme přece v bezpečí, tvrdil. Nicméně svůj vztah k Moskvě a Rusku nikdy nespecifikoval, nikdy neřekl, proč bychom se k němu měli chovat vstřícně, co nám to přinese a jaká jsou rizika. Dokonce ani nevysvětlil, proč bychom se k Moskvě měli chovat pragmaticky. Jaroslav Spurný (Respekt)

*Kdo stále pochybuje o pravých záměrech Václava Klause, pro ty následující informace: teď při návštěvě ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka v Praze se ho Klaus jal odrazovat od připoutání se k unii. Zcela veřejně, za přítomnosti českého ministra zahraničí a dalších členů vlády Klaus radil Juščenkovi, ať nekupuje evropského „zajíce v pytli“. Čtěte ještě jednou: hlava tohoto státu nabádá Ukrajinu, ať zůstane v područí Ruska. Kateřina Šafaříková (LN)

*Klaus varuje NATO, že by mělo být vůči Rusku vstřícné.

*Václav Klaus nebyl nikdy schopen říct nic pozitivního o Evropské unii, tentokrát však zašel dál než kdykoli předtím a z tvrdého euroskeptika se nám před očima vyloupl člověk, který ve skutečnosti Evropu nenávidí… Svým útokem na „naprosto chybnou“ myšlenku evropského občanství zpochybňuje Klaus nejen posledních dvacet let vývoje evropského, ale také polistopadové směřování naší země. Vždyť jeden z nejsilnějších pocitů listopadu 1989 byl vyjádřen heslem Zpět do Evropy! Nepřemýšleli jsme tehdy v kategorii „výnosů a nákladů“, chtěli jsme být znovu součástí evropského společenství se všemi právy i povinnostmi. To, že jsme Evropané, že patříme k západní části světa a že chceme být otevření vůči ostatním, jsme formálně vyjádřili hlasováním v referendu roku 2003. Ano vyjádřené lidmi tehdy dosáhlo 77 procent a mělo by být hlavou státu respektováno. Monika Pajerová (MF Dnes)

*Prezident Václav Klaus přemýšlí o Evropské unii jako účetní, a proto jí nikdy nebude rozumět…Klausovu politickou filozofii bychom mohli nejlépe definovat jako „politický egoismus“. Hezky se to ukáže v pasáži jeho přednášky, v níž tvrdí, že formální členství nových zemí nepřineslo „žádnou skutečnou výhodu pro staré členské země“. Prezident má víceméně pravdu, jenomže tak pomíjí samu podstatu evropského integračního procesu – totiž solidaritu a zájem na stabilitě kontinentu. Jiří Pehe /MF Dnes)

*Mediální masáž Hradu je navíc doprovázena výkřiky (z úst prezidenta i tajemníka Jakla), že „u evropského soudu bude o vydání majetku sudetským Němcům rozhodovat našich dějin neznalý Fin, Španěl či Řek.“ Ivan Langr (blog iDnes).

*Stačí si vzpomenout na jednu z volebních kampaní tehdy ještě Klausovy ODS, kdy byly na plakátech vyznačeny Sudety a která varovala Čechy, že vstupem do unie o tato území zase přijdou.

Václav Klaus už na notu sudetoněmeckého nebezpečí nehraje, protože to už prostě u voličů nezabírá. Ale hraje na jinou – notu ohrožení národa, národních zájmů, opět někým velkým. Na nebezpečí, které prý pro Čechy plyne z Evropské unie, z Lisabonské smlouvy. Luboš Palata (LN)

*Je ho plno. Nejprve se přihlásí k „národovci a konzervativci“ Bátorovi. Poté prohlásí, že vojenský zásah v Libyi by byl hloupost a že hloupost bylo už bombardování Bělehradu. Hlavně se však vší silou opře do pilíře reforem současné vlády – změny důchodového systému. Jeho spojencem se v tom stává mozek a plátce Věcí veřejných Vít Bárta. Martin Komárek (MF Dnes)

*A na konec jedna perlička o Klausovu spolupracovníkovi: „Útrpný hradní nohsled pana účetního Petr Hájek umístil na hranici své parcely kdesi u Javorníku ceduli s přeškrtnutou vlajkou Evropské unie a dvojjazyčným nápisem: Vítejte v České republice. Zde končí EU. Soukromý pozemek. Střelený mluvčí Hradu to pro časopis Týden komentoval takto: Na svém pozemku jsem neomezeným suverénem já, tam prostě Evropská unie nemá co dělat. Je z toho samozřejmě mezinárodní ostuda: jančení Klausova blízkého spolupracovníka neuniklo renomované světové agentuře AFP.“ Petr Zavoral(Annonce)

Jaroslav Voříšek