Synodní rada Českobratrské církve evangelické píše nové zvolenému německému prezidentovi Joachimu Gauckovi a část rozhovoru Jana Dědka s Michaelem Kocábem

Z dopisu synodní rady Joachimu Gauckovi

Vážený pane prezidente, milý bratře v Ježíši Kristu,

těší nás, že si Vás Vaše země vybrala za svého       prezidenta a věříme, že budete obdarován všemi potřebnými dary k tomu, abyste pomohl evropské civilizaci opětovně odhalovat význam hodnot, které jsou křesťanské a evangelické tradici vlastní. My, kdo žijeme v nedalekém Česku a kdo podobně jako východní část Německa zažíváme dopady komunistické ideologie, budeme se zájmem sledovat Vaše snažení a těšit se ze všeho, co posune duchovní orientaci lidí nejen u Vás, ale i v sousedních zemích. Doufáme, že budete mít dostatek příležitostí slabým dávat sílu a chuť žít, mocným ukazovat přednosti pokory a se zbožnými žít z naděje Božího království.

Vážený pane prezidente, jménem českých evangelíků Vám přejeme všechno dobré do Vaší služby. Ať Vás Pán Bůh provází svým požehnáním a jeho dary Ducha svatého ať jsou zaslíbením plnosti, po které všichni společně sloužíme.

Synodní rada Českobratrské církve evangelické

Odpověď J. Gaucka

Srdečně Vám děkuji za Vaše blahopřání k mému nástupu do prezidentského úřadu. Mnohé projevy souhlasu a sounáležitosti mi jsou posilou pro nadcházející úkoly. Vší mocí a celým svým srdcem budu vykonávat svěřenou práci, abych dostál důvěře ve mně vložené.

Joachim Gauck, prezident Spolkové republiky Německo
Berlín 2012

foto: J. Patrick Fischer

http://www.e-cirkev.cz/clanek/2329-Z-dopisu-synodni-rady-CCE-Joachimu-Gauckovi/index.htm?srchtxt=Joachim+Gauck

Z rozhovoru s Michaelem Kocábem

Václav Havel dobře věděl, že po rozpadu sovětského impéria musí napřít veškeré úsilí k ekonomickému a vojenskému zabezpečení naší země. Proto jeho největším politickým cílem bylo začlenit Českou republiku do NATO a Evropské unie, což se mu taky podařilo. Bohužel, ještě za jeho života začalo tohle jeho obrovské dílo dostávat povážlivé trhliny, zejména v případě EU. Zásluhou zcela nekvalifikovaného působení naší současné vlády pod vedením premiéra Nečase a za výrazné podpory neutuchajícího euroskeptika prezidenta Klause se začínáme Evropské unii vzdalovat. Za všechny ty ofrky, které v nejrůznějších oblastech děláme, už nás má většina vlád zemí Evropské unie plné zuby.

Čemu říkáte ofrky?

V minulosti to byly snahy o nejrůznější výjimky a dnes třeba tendence nezačlenit se do rozpočtové unie. Mimochodem, kdybychom si ze všech „know-how“ EU chtěli vybrat něco , v čem jsme skuteční diletanti, tak je to právě rozpočet. Ať už ho rozkrademe nebo svou neschopností prošustrujeme. Všechno se svaluje na korupci, která je sice skutečně velká, ale stejně závažné je diletantství, které nám neumožňuje rozpočtové problémy zvládat. Tím nemám na mysli ministerstvo financí, ale vedení resortů, které nedokážou zabránit masivním únikům prostředků. Zdá se, že si prostě nedovedeme vládnout.

Jak to podle vás skončí?

Pokud se budeme Evropské unii neustále vzdalovat, snadno to může vyvrcholit naším odtržením. A pak nám nezbude než se přimknout k těm, kteří nás budou chtít – a to je už historicky Rusko. Samozřejmě, že se nevrátí komunismus, ale můžeme se stát na Rusku hospodářsky závislými – se všemi pozitivními, ale především negativními důsledky.

Honza Dědek – Pátek LN 20. 4. 2012