Měl by stát nadále platit duchovní? A financovat i nově registrovaná náboženská společenství, například muslimy? Bude muset – pokud Sněmovna shodí „církevní restituce“ ze stolu. V nynější vřavě přitom zaniklo, že návrh na majetkové vyrovnání nevzešel od katolíků, nýbrž z prostředí malých evangelických církví, které se před únorem 1948 financovaly samy.
Petruška Šustrová o pokrytectví v diskusi o církevních restitucích a Marek Kerles o jedné absurditě v případě vydávání církevního majetku.
Jeden moudrý člověk mi kdysi řekl: „Komunistům nikdy nevěř. Kdyby se ti zdálo, že řekli něco přijatelného, tak si dej pozor, aby se za tím neskrývalo čertovo kopýtko.“
Slovo Boží na tělo ušité
Jaky prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? (Matouš 16,26)
V poslanecké sněmovně jsme si zvykli slýchat leccos. Nejen seriózní rozpravy nad návrhy k jednotlivým zákonům a k nim všelijaké interpelace, technické a věcné poznámky, ale mnohem častěji osobní útoky, ironické a čest snižující urážky na adresy politických oponentů. Tu a tam zazní dokonce i citace z Bible, známý tím byl komunista Ransdorf, ale kázání z evangelia ušité přímo na tělo, to obvyklé není.
Dopustila se ho teoložka Kateřina Klasnová na konci své promluvy při vyjadřování nedůvěry Nečasově vládě: „Dovolte mi být trošku osobní na závěr a vzkázat svým již bývalým kolegům a hlavně vicepremiérce Karolíně Peake: ‚Co platno člověku, kdyby i celý svět získal, ale na své duši škodu utrpěl.‘ Děkuji.“
Kdyby stála za kazatelnou v taláru husitské církve, jejíž fakultu vystudovala, byl by to vážný prohřešek, znamenalo by to zneužití kazatelny i slova Božího. Ale protože poslanecká sněmovna není kostel a zvolení poslanci se v ní nescházejí ke slovu Božímu ani k svátostem, mohla si to dovolit. A je naprosto jisté, že nikdo z přítomných bohoslovců či seminaristů, jí nebude vyčítat vytržení biblického verše z kontextu. Všichni totiž vědí, že se ve skutečnosti neobávala, že by její bývalá kamarádka opouštěla cestu za Kristem a ona se jí snažila pomoci nést kříž a ztrácet život pro Ježíše. Mnohem více ji trápilo, že její kolegyně opustila cestu následování Víta Bárty a Věcí veřejných…. Veřejně kázat přímo na adresu konkrétního člověka a vyřizovat si s ním prostřednictvím slova Božího účty, je ale nakonec vždycky hřích, bez ohledu na místo konání.
Bronislav Matulík – Sborové listy 5/12 (Zpravodaj CB v Praze 5)
V neděli 6. května vysílala ČT 2 v pořadu Cesty víry dokument zabývající se otázkou majetkového vyrovnání mezi státem a církví. Smyslem tohoto dokumentu bylo uvést na pravou míru nepřesná a zavádějící tvrzení a ukázat, jak to vlastně s navracením církevního majetku je.