Daniel Kaiser, redaktor a komentátor Lidových novin, položil Českobratrské církvi evangelické závažnou otázku k jejímu směřování. Dovolil jsem si jeho článek uveřejnit na tomto webu v rubrice Zaznamenáno v červenci. Nyní k tomu několik poznámek.

Také mne trápí, proč se moje církev tak málo stará o dědictví české (první) reformace a proč namísto toho „chce jít s dobou“. Nejsem příznivcem husovských oslav ve stylu národoveckém, jak to někdy činila Církev československá husitská, ale právě proto mám za to, že je třeba soustředit se na závažné dědictví české reformace a jít do jeho hloubky, ať už je to myšlení Husovo, jeho přátel, následovníků a jejich reformační theologie, nebo o vrchol reformačního myšlení v dílech bohoslovců Jednoty bratrské. Právě to jsou ony cenné tradice, na něž zapomínáme a co je dokonce více než „rezervoár hrdinů moderních českých dějin – od řady protinacistických odbojářů až po Miladu Horákovou a Jana Palacha“ – jak uvedl Daniel Kaiser. Ale samozřejmě ani na ně nesmíme zapomínat, neboť ke svým činům se nerozhodovali jen na základě vlastenectví, ale také jako věřící lidé posilováni svou křesťanskou vírou. Milada Horáková byla hluboce zbožná žena, jak to dosvědčují její dopisy z nacistického koncentráku a z komunistického žaláře. I ona a další čerpali z českých reformačních tradic, neusilovali zachovat za každou cenu svůj život, ale byli připraveni obětovat svůj život pro druhé. V případě Milady Horákové je ale soud Daniela Kaisera nad ČCE příliš přísný, protože smíchovský sbor si ji několikrát připomínal a před kostelem je malý pomníček od Olbrama Zoubka dávající příležitost se nad jejím životem a smrtí zamyslet. Sám jsem směl přispět malou pomocí, jako tehdejší smíchovský farář, ke knize historičky paní dr. Zory Dvořákové Milada Horáková ve fotografiích a dokumentech a být v ČT při tvorbě dokumentu o jejím manželovi ing. Bohuslavu Horákovi a o jeho nesnadném odchodu do exilu, k němuž vedle jiných pomáhal presbyter smíchovského evangelického sboru kronikář Josef Pospíšil a farář Jan Kučera.

Jaroslav Voříšek

.