Vyjádření Karla Schwarzenberga k Benešovým dekretům

19. ledna 2013

PRAHA – Miloš Zeman v páteční televizní debatě na Prima Family Karlu Schwarzenbergovi tvrdil, že privatizační proces kolem Mostecké uhelné společnosti měla na svědomí jen vláda Josefa Tošovského. To ale není pravda, usnesení vlády ze dne 28. července 1999 č. 819 usvědčuje Zemana ze lži.

Mostecká uhelná v televizní debatě:

Když Karel Schwarzenberg hovořil o podezřelých privatizacích za Zemanovy vlády, expremiér ho vyzval, aby uvedl příklad. „Mostecká uhelná“ odpověděl bez zaváhání Schwarzenberg. „Mosteckou uhelnou privatizovala vláda Josefa Tošovského,“ řekl Zeman. „Proces byl zahájen během vlády Miloše Zemana, ukončilo se to za Tošovského,“ oponoval Schwarzenberg. Následně Zeman Schwarzenberga poučil, že jeho vláda následovala až po té Tošovského.

V usnesení vlády se píše, že vláda „…schvaluje privatizaci 46,29 % akcií, tj. 4 089 763 ks akcií akciové společnosti Mostecká uhelná společnost o nominální hodnotě 1 000 Kč/1 akcie metodou přímého prodeje předem určenému vlastníku“.

V té době byl Miloš Zeman (tehdy jako šéf ČSSD) českým premiérem, jímž se stal v roce 1998. Kromě Zemana je pod dokumentem uveden také Vladimír Špidla (tehdejší první místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí), jenž Zemana vystřídal v roce 2001 v čele strany a o rok později stanul i on v čele české vlády.

Ve velice krátké době je tak expremiér opět usvědčen ze lži. Před prvním kolem volby, byla vydaná zpráva serveru Demagog.cz. Ta ho za nepravdy v předvolebních vystoupeních na České televizi označila za největšího demagoga mezi prezidentskými kandidáty.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/zeman-opet-nemluvil-pravdu-za-mosteckou-uhelnou-je-odpovedny-take-10x-/zpravy-domov.aspx?c=A130119_115815_ln_domov_khu

Mluvíte jako Sudeťák, řekl Zeman Schwarzenbergovi

18. ledna 2013

PRAHA – Český humor, jazyk, povaha či historie. Taková témata probrali Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman v dalším televizním duelu. Selankovitou debatu rozčísl v polovině až Miloš Zeman. „Mluvíte jako Sudeťák,“ zaútočil na Schwarzenberga kvůli jeho slovům o Edvardu Benešovi.

Početné tábory fanoušků obou kandidátů v publiku velmi hlasitě a často vyjadřovaly své sympatie bučením či skandováním. Jak změřil server Lidovky.cz, davy příznivců v hodinu a čtvrt trvající debatě protleskaly, probučely a proskandovaly celkem téměř 14 minut.

Bouřlivou náladu využil Miloš Zeman k útoku na svého konkurenta, který měl podle něj v jedné ze včerejších debat označit Edvarda Beneše kvůli odsunu Němců za válečného zločince. „Mluvíte jako Sudeťák,“ vyčetl mu, ačkoliv Schwarenberg sám popřel, že by se takto neuctivě o presidentu Benešovi vyjádřil. „Klidně se s vámi vsadím,“ trval však na svém Zeman.

Co řekl Schwarzenberg o Benešovi?

„To, co jsme v roce čtyřicet pět spáchali, by dnes bylo označeno jako hrubé porušení lidských práv a vláda pana Beneše by se ocitla v Haagu.“

Zdroj: http://www.lidovky.cz/aplausy-buceni-a-skandovani-duel-zeman-schwarzenberg-na-prime-pripomina-ring-1wa-/zpravy-domov.aspx?c=A130118_212137_ln_domov_jkz

Vyjádření Karla Schwanzenberga na jeho volebním blogu

http://www.volimkarla.cz/vyjadreni-karla-schwarzenberga-k-benesovym-dekretum/

Nečestnost Václava Klause ml.

Jan Urban 15. 01. 2013

Je jistě zdravé a povzbuzující konfrontovat různé názory. Tedy, pokud jsou seriózní a opřené o realitu a fakta. Poněkud hysterický text pana Václava Klause mladšího zde na Aktuálně.cz má ovšem k serióznosti velmi daleko, a spíše zavání nehezkou osobní záští a pomluvou. Jeho privátní nechuť ke Karlu Schwarzenbergovi je jeho právem, ale použití hrubě zkreslených informací o jeho otci (!) je nečestné a nízké.

Václav Klaus mladší napsal:

„Zde se mi jeví, že jeden z kandidátů patří z hlediska pohledu na českou historii do jiného tábora než já. Je sám jakoby „odsunutý“; jeho otec patřil k předním podporovatelům a členům prvorepublikové Vlajky (extrémně protižidovská, protimasarykovská a xenofobní organizace). Jistě měl k tomu nějaké své důvody. Nevím, jaké důvody měl (otec) ještě v lednu 1939, kdy cestoval spolu s Krychtálkem (aktivistický novinář a kolaborant; 1947 trest smrti) a Teunerem (Vlajkař a zakladatel Kuratoria; blízký spolupracovník Emanuela Moravce; 1947 trest smrti) za Goebbelsem do Berlína s plánem projednání likvidace II. republiky a vytvoření měnové unie s Německem. (pramen: Oběti a jejich vrazi, Stanislav Motl, Rybka Publishers, 2008 + zde uvedené historické prameny)“

Snad by si pan ředitel mohl nejprve přečíst něco dalšího, například jemu blízký pravicový server virtually.cz –

Zdroj: http://virtually.cz/journal/?q=otec-karla-schwarzenberga-byl-hrdinou-protinacistickeho-odboje

Měl by ale asi začít třeba monografii historika Milana Nakonečného o prvorepublikové Vlajce. Dozvěděl by se, že prvorepubliková Vlajka byla nacionalistické hnutí, vymezující se proti kapitalismu, marxismu a německému nacismu. Karel Schwarzenberg starší byl jejím členem, stejně jako básník Viktor Dyk a řada studentů pražské filosofické fakulty. Bylo mu tehdy dvacet pět let. Vystoupil z Vlajky na podzim 38, když se do vedení začala dostávat pozdější kolaborantská garnitura. Razantně odmítl, když ho právě tato nová Vlajka v období kolem Mnichova, navrhla na novou hlavu státu. Naopak – právě Karel VI Schwarzenberg napsal a předal spolu s dalšími zástupci českých šlechtických rodů prezidentu Benešovi „Prohlášení příslušníků historické šlechty“, vyjadřující připravenost k pomoci a obraně Československa. Pokud to pan ředitel Klaus neví, toto prohlášení české šlechty žádalo, aby se Československá republika nevzdávala pohraničních oblastí a neustupovala brutálnímu nátlaku nacistického režimu.

Nacisté za to uvalili na majetek obou větví schwarzenbergského rodu nucenou správu pro neloajalitu. Nejstarší z rodu Adolf věnoval v Krumlově prezidentu Benešovi milion korun na obranu Československa už v roce 1937. Známý je jeho skandál v době anschlusu, kdy nechal na svůj vídeňský palác vyvěsit černé prapory, a když nacisté přikázali uzavřít veřejné zahrady Židům, na plotě a bránách zahrad schwarzenberského paláce se objevily tabulky „Židé vítáni“. Adolf spolu s adoptivním synem Jindřichem odmítli přijmout na Krumlově Adolfa Hitlera. Adolf Schwarzenberg byl proto donucen uprchnout do exilu v USA, Jindřich skončil v Buchenwaldu.

Karel Schwarzenberg starší na konci války založil a vedl ilegální národní výbor v Čimelicích a v květnu 1945 tam jako poručík československé armády vedl protinacistické povstání. Naznačovat, tak jak to učinil pan Václav Klaus mladší, že rodina Schwarzenbergů není česká, a jakoby podléhala nacismu, je nečestné a nízké. A, co je horší, odporuje to známým historickým faktům a pravdě. S trochou alespoň minimální slušnosti by to stálo za omluvu stejně veřejnou, jako byl Váš neinformovaný a žlučovitý výpad, pane Klausi.

Historik: Klaus junior neříká pravdu, otec Schwarzenberga byl vlastenec

Rozhovor 17. ledna 2013

PRAHA – Václav Klaus mladší se ve svém blogu opřel do minulosti otce nynějšího prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga. Klausovy výroky o kolaborantské minulosti Schwarzenbergova otce jsou však podle historika Jaroslava Šebka z Akademie věd ČR nepodložené.

„Karel Schwarzenberg starší vystupoval vždy ve vlasteneckém duchu,“ řekl v rozhovoru pro server Lidovky.cz Šebek.

Co píše Václav Klaus jr. ve svém blogu:

„Zde se mi jeví, že jeden z kandidátů patří z hlediska pohledu na českou historii do jiného tábora než já. Je sám jakoby „odsunutý“; jeho otec patřil k předním podporovatelům a členům prvorepublikové Vlajky. Jistě měl k tomu nějaké své důvody. Nevím, jaké důvody měl Schwarzenbergův otec ještě v lednu 1939, kdy cestoval spolu s Krychtálkem a Teunerem za Goebbelsem do Berlína s plánem projednání likvidace II. republiky a vytvoření měnové unie s Německem,“ píše Klaus mladší a důrazně připomíná, že oba zmínění byli kolaboranti a dostali trest smrti. Zdroj: aktualne.cz

Lidovky.cz: Václav Klaus jr. napsal, že otec Karla Schwarzenberga měl blízko ke kolaborantským kruhům. Souhlasí s tímto tvrzením historická fakta?

Šebek: Ne. A je to zcela jednoznačné. Karel Schwarzenberg starší v době před Mnichovem vystupoval ve vlasteneckém duchu. Obhajoval český národ, české národní hodnoty a byl vlastencem. Také se v době květnové revoluce v roce 1945 aktivně zapojil do povstání.

Lidovky.cz: Jak si tedy vysvětlit jeho členství v organizaci Vlajka?

Šebek: Jedná se o postoj celého českého konzervativního proudu, který ve třicátých letech vystupoval v duchu přílišného nacionalismu a podporoval spíše autoritativnější způsob vlády. Sem patří i případ Karla Schwarzenberga staršího, který se opravdu zapojil do Vlajky. Jeho členství se dá vysvětlit jako reakce na celkovou krizi demokracie. Kvůli antisemitským postojům ale z Vlajky vystoupil. Nelze ho označit jako podporovatele fašismu. Zastával pouze tendence autoritativnějšího stylu vládnut.

Lidovky.cz: Po roce 1945 probíhaly s válečnými zločinci soudy. Byl Karel Schwarzenberg st. také v řadách obviněných?

Šebek: Po válce žádný z tehdejších československých úřadů nezpochybnil jeho vlastenecké vystupování a dá se říci, že Karel Schwarzenberg také proto nebyl vůbec považován za zrádce a nebyl zařazen do odsunu. Naopak mohl v období po roce 1945, kdy Československá republika účtovala se zrádci a kolaboranty, veřejně působit. To jsou podle mne naprosto nezpochybnitelné důkazy, které nezanechávají ani stín pochybnosti nad Karlem Schwarzenbergem starším. Svědčí o tom i fakt, že odešel do exilu až v roce 1948, tedy až v době nástupu komunistického režimu.

Lidovky.cz: Jak Schwarzenbergové v této době obecně vystupovali ve vztahu k českému národu?

Šebek: V rodu Schwarzenbergů najdeme mnoho pozitivního i problematického, což je typické pro mnoho šlechtických rodů. Musíme rozlišovat dvě větve této dynastie, orlickou a hlubockou. Ta hlubocká vystupovala spíše proněmecky. Výjimkou byl arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu, který se zasloužil o zahájení dostavby katedrály svatého Víta a přispěl k blahořečení Anežky České.  Karel Schwarzenberg starší ale patřil k orlické větvi, ve které najdeme mnoho příkladů osobností, které zastávaly zájmy českého národa.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/klaus-junior-nerika-pravdu otec-schwarzenberga-byl-vlastenec-puu-/zpravy-domov.aspx?c=A130117_140304_ln_domov_vsv

Otec Karla Schwarzenberga byl hrdinou protinacistického odboje

Hrdina protinacistického odboje, vynikající historik a heraldik, Jihočech, český vlastenec a šlechtic. To byl kníže Karel VI. Schwarzenberg z orlické větvě rodu, otec současného ministra zahraničí Karla VII. Schwarzenberga. Narodil se v roce 1911 v Čimelicích na Písecku jako syn Karla V. Schwarzenberga a hraběnky Eleonory Clam-Gallasové. Orličtí Schwarzenbergové se během 19. století počeštili, jejich domácí řečí se stala  čeština a tak jsou právem považováni za českou šlechtu.

Od mládí se hodně zajímal o historii a jeho zájem jistě prohloubilo setkání s jedním z nejlepších českých historiků všech dob Josefem Pekařem na konci dvacátých let na zámku v Chlumci nad Cidlinou, kde žil jeho otčím Zdenko Radslav Kinský. „Odpoledne tady byl profesor Pekař, chodili jsme s ním v dešti po zámecké zahradě. Vyprávěl o blbostech pozemkové reformy a o tom, že rukopisy jsou padělané (míněny rukopisy zelenohorský a královédvorský) …..“, zaznamenal si ve svém deníku.

Profesor Pekař později Karla a jeho o dva roky mladšího bratra Františka pochválil v dopise svému učiteli a zakladateli moderní české historické školy profesoru Jaroslavu Gollovi: „Hoši dělají dobrý dojem, jsou bystří a vzdělaní skoro nad svůj věk.“

Mladý Karel VI. Schwarzenberg se tak logicky stal vášnivým stoupencem Pekařovy koncepce české historie, která účelově nevyzdvihuje některá období našich národních dějin (husitství, národní obrození atd.), ale posuzuje je v kontinuitě od počátku do současnosti. Ten také hájí postoje svého vzoru i v publicistických a statích a článcích, které podepisoval pseudonymy Středa a Bojna. Pod jeho vlastním jménem mu také vycházely odborné studie o heraldice. Po Pekařové smrti vzdal Karel VI. svému učiteli hold ve sborníku „O Josefu Pekařovi“, který vydalo nakladatelství Řád.

Svoji oddanost českému národu pak orlický vládce dosvědčil svým neohroženým postojem na podzim roku 1938 v době mnichovské krize. On byl autorem „Prohlášení příslušníků historické šlechty“, které bylo v té pohnuté době doručeno prezidentu Československé republiky Edvardu Benešovi a žádalo jej, aby se Československá republika nevzdala svých pohraničních oblastí a neustupovala brutálnímu nacistickému nátlaku. Z něho uvádím.

Pane presidente,

za těchto dnů všechny stavy a třídy našeho národa svorně projevují svou vůli, zabránit porušení starých hranic našeho stá­tu. Proto i řada členů starých rodů naší vlasti nás pověřila, aby­chom se k Vám dostavili s podobným projevem. Věrnost k Čes­kému státu, který naši předkové pomáhali budovat a po tisíc let udržet, je pro nás povinností tak samozřejmou, že jsme se roz­mýšleli ji výslovně zdůraznit. Považujeme za svou povinnost, uchovat dědictví svých otců. Země Koruny české byly pohro­madě po tolik věků a přetrvaly spolu tolik bouří, že doufáme v přejití těchto časů nepokoje a násilí…

Spolu s ním ho podepsalo dalších deset českých šlechticů. Láska k vlasti se mu, ale stala osudná, protože nacisté tento vzdor nepřehlédli a pomstili se všem signatářům. Ta chvíle nastala po nástupu říšského protektora Reinharda Heydricha, který v květnu 1942 na majetky všech šlechticů, kteří dotyčný text podepsali, uvalil nucenou správu. Schwarzenbergové tak museli opustit své hlavní sídlo zámek Orlík a k pobytu jim byl vyhrazen jejich další zámek v městečku Čimelice.

Na konci II. světové války zakládá Karel VI. Schwarzenberg v Čimelicích spolu s několika dalšími místními občany ilegální národní výbor a stává se jeho předsedou. V květnu 1945 se pak ujímá velení zdejšího protinacistického povstání. Byl urostlý, a v uniformě nadporučíka Československé armády na koni-běloušovi budil respekt, měl přirozenou autoritu a pro rázná slova nechodil daleko. Když viděl nějaké povstalce, jak bijí zajaté německé vojáky, tak jim důrazně vzkázal. Řekl, že „to jsou váleční zajatci a ti se nemlátí, a kdo by tomu nechtěl rozumět, tomu dá osobně přes hubu.“

Dále organizoval vojenské jednotky, řídil obsazování Čimelic povstalci s okolními obcemi a také jejich obranu před nacisty. Tři dny před koncem války však havaroval na motocyklu, když objížděl pozice svých jednotek. V bezvědomí a se zlomenou nohou skončil v písecké nemocnici.

Po válce zůstal nějaký čas předsedou Místního národního výboru v Čimelicích, jenomže jeho zásluhy v pronacistickém odboji mu nepomohly. Z politických důvodů se nesměl stát předsedou Československé heraldické společnosti a komunisté už před únorem 1948 začali usilovat o zabavení jeho majetku.

To se jim sice ještě tehdy nepovedlo, ale Karel VI. Schwarzenberg i s rodinou nakonec po únorovém komunistickém puči emigroval do Rakouska. Žil převážně ve Vídni, kde zpracovával rodinný archiv a také se zabýval českými dějinami. Zemřel v roce 1986 ve Vídni a je pochován v rodinné schwarzenberské hrobce v rakouském Murau.

Jan Ziegler, blog iDnes.cz

Jihočeští Schwarzenbergové a vítězství nad komunistickým lhaním

Pravda je taková, Jihočeši měli velké štěstí, že následníky mocných Rožmberků se stali právě šlechtici původem z Dolních Franků, kteří se ovšem rychle sžili s českým prostředím. Považuji proto za nutné poslat znovu všechny mýty tradující se o tomto rodu do říše zloby, hloupostí a nesmyslů, kam právem patří. Na našem území působily dvě větve tohoto starobylého rodu Schwarzenbergů – krumlovsko-třeboňská a orlická.

Mýtus 1 – zmocnili se za laciný peníz pobělohorských konfiskací

Pravda je taková, že hrabě Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu obdržel od krále českého Ferdinanda III. inkolát čili volně řečeno právo usadit se v Čechách teprve v roce 1654 a první panství Třeboň regulérně zakoupil za „tržní cenu“ v roce 1660 tedy čtyřicet let po bitvě na Bílé Hoře. Roku 1670 byl za své služby panovníkovi jeho rod povýšen do stavu říšských knížat.

Mýtus 2 – germanizátoři

Hloupost nejvyšší. Schwarzenbergové byli českými vlastenci, podporovali české školství a významně se podíleli na založení Národního muzea i Národního divadla v Praze. Na jejich panstvích s převahou českého obyvatelstva se úřadovalo česky a jejich úředníci včetně Němců museli být bilingvní a ovládat obě zemské řeči – češtinu a němčinu. To se týkalo obou větví krumlovsko-třeboňské i orlické, ze které pochází prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg.

Mýtus 3 – bránili prý technickému pokroku

O opaku svědčí mimo jiné na svoji dobu technicky unikátní dílo Schwarzenberský kanál z přelomu 18. a 19. století, které umožnilo rychlé plavení dříví mezi Vltavou a Dunajem. Rovněž na svých panstvích podporovali moderní metody hospodaření v zemědělství a lesnictví a dali zelenou i průmyslu.

Zasloužili se též o rozvoj železnic. Kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu z hlubocké primogenitury provedl 17. listopadu 1866 slavnostní výkop na zahájení výstavby železniční tratě mezi Českými Budějovicemi a Plzní a zároveň byl významným členem společnosti, která postavila dráhu mezi Vídní a Chebem a Českými Budějovicemi a Prahou. Jeho vnuk Jan Nepomuk se pro změnu zasloužil o výstavbu místních pošumavských drah.

Mýtus 4 – utiskovali lid

Na jejich jihočeských schwarzenberských panstvích se nekonaly žádné selské vzpoury. Již na konci 18. století, tedy dávno před působením Karla Marxe neblahé paměti, zřídili Schwarzenbergové penzijní fond pro své zaměstnance. V roce 1893 pak na Hluboké založili mateřskou školku a to nejen pro děti svých zaměstnanců. Provozovali rovněž domovy důchodců pro staré vysloužilé pracovníky, kteří v nich měli veškeré zaopatření. Jejich zaměstnanci, kteří se hrdě nazývali Švarcnberáci, dostávali deputáty jako otop na zimu, vánoční balíčky, které tvořila zvěřina, ryba atd. Dále fasovali oděvy, obuv a mnozí z nich bydleli ve služebních bytech za laciný peníz. „Náš byt tvořilo šest místností na Šteklu, a za to jsme ve čtyřicátých letech minulého století platili měsíční nájem pouhých 56 korun,“ vzpomíná vdova po schwarzenberském podkoním Marie Kabourková.

Talentované děti a to nejen svých pracovníků také posílali na své náklady na studia.

Mýtus 5 – kolaborovali s nacisty

Jedna z nejhorších komunistických lží. Obě větve rodu – hlubocká primogenitura i orlická sekundogenitura – si zachovaly tvář a jejich členové patřili mezi upřímné a aktivní antinacisty. Poslední hlubocký kníže Adolf dal ve třicátých letech milion korun na výstavbu pohraničního opevnění, za války byl nucen uprchnout do emigrace, žil v USA. Jeho protinacistické smýšlení ocenil též Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, který prohlásil, že do podpory odboje se Adolf Schwarzenberg zapojil ihned a nacisty z duše nenáviděl.

Ještě dříve na podzim roku 1938 odcestoval do Berlína za říšským vůdcem SS Himlerem, u kterého osobně intervenoval za propuštění svých dvou zaměstnanců ředitele panství Antonína Nikendeye a jeho řidiče Jana Jílka, které zatklo gestapo po záboru Sudet u Horní Plané. Jeho bratr Jindřich, který se po Adolfově odchodu do emigrace ujal správy majetku, byl za války uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Na orlickou i hlubockou větev nacisté uvalili nucenou správu.

Ostudu si neudělali ani příslušníci orlické větve, Karel VI. Ze Schwarzenbergu, otec současného prezidentského kandidáta, byl tvůrcem prohlášení české šlechty z roku 1938, ve kterém přísahali signatáři ujistili prezidenta Beneše, že českou zemi budou bránit pře Hitlerem až do „hrdel a statků“. Jako nadporučík v záloze pak v květnu 1945 vele v Čimelicích na Písecku protinacistickému povstání a v této obci pak byl až do roku 1945 předsedou místního národního výboru. Jeho bratr František a tedy strýc současného Karla bojoval v Praze na barikádách, kde dokonce jako poručík Československé armády převzal kapitulaci německé posádky na Wilsonově (Hlavním) nádraží.

Pravda je jiná než rudé bajky

Někteří nevědomí a rudou slepotou postižení jedinci šíří pohádky o tom, že šlechtici byli zdegenerovaní. Já tedy jenom připomenu, že kníže Adolf Schwarzenberg vystudoval dvě vysoké školy, právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1912 a za dob své americké emigrace získal doktorát politických věd na kolumbijské univerzitě, což ocenil i Jan Masaryk. Karel VI. vystudoval historii na vídeňské univerzitě, patřil a stále patří mezi nejvýznamnější české heraldiky.

Když se po osvobození v roce 1945 se komunisté pokoušeli zmocnit majetku hlubocké větve na základě tzv. Benešových dekretů o zabavení majetku zrádců, kolaborantů, Němců a Maďarů, tak narazili. Vzhledem k již zmíněným protinacistickým postojům knížete Adolfa, posledního Schwarzenberga na Hluboké, to nebylo možné. Nezbylo tedy, než si vymyslet speciální protiústavní zákon o vyvlastnění hlubockých Schwarzenbergů. Ano jedná se o protiústavní zákon, protože právní normy musí mít obecnou platnost a nemohou být namířeny proti konkrétním lidem nebo rodinám.

Přitom sami schwarzenberští zaměstnanci posílali na úřady obnovené Československé republiky petice, ve kterých žádali, aby jejich dobře vedený a obhospodařovaný majetek zůstal dosavadním vlastníkům. Tato prohlášení na podporu svých majitelů podepsaly stovky schwarzenberských pracovníků! Tak například zaměstnanci chýnovského velkostatku napsali schwarzenberské závodní radě v Českých Budějovicích. „Dr. Adolf Schwarzenberg prokázal svůj protinacistický postoj nejen slovy nýbrž skutky, a musil před nacisty uprchnout do ciziny. Jeho majetek byl pak jako majetek nepřátel říše zabaven gestapem. Na základě těchto skutečností máme pevně za to, že konfiskace schwarzenberského majetku nepřichází v úvahu.“

O vztahu obyčejných pracovníků k „vrchnosti“ svědčí slova již zmíněné paní Kabourkové. „Byli dobří a lidu přáli.“

Úsměvná je historka ze srpna roku 1945, kdy přijel chýnovské „napravit“ jakýsi komunista Víšek z Tábora, který se je snažil přesvědčit, aby statek změnili na kolchoz podle sovětského vzoru. Neuspěl a byl ze statku slušně, ale velmi rázně vykázán. Zmohl se jen na ubohou výhrůžku, „abyste později nelitovali.“

Komunisté, kteří v rámci parlamentní rozpravy při projednávání zákona Lex Schwarzenberg v červenci 1947, vykládali cosi o útlaku prostého jihočeského lidu, vědomě lhali. Vrcholem bolševického idiotství se stalo vystoupení komunistického poslance Josefa Janouše, který de facto prohlásil, že sice Schwarzenbergové poskytovali svým zaměstnancům určitě sociální výhody, ale o to víc je museli vykořisťovat.

Orlická větev si udržela svůj majetek až do bolševického puče v únoru 1948, kdy rodina Karla VI. Schwarzenberga odešla do Rakouska.

Jan Ziegler, blog iDnes.cz

Omluvný dopis paní Therese za útoky Klause mladšího má tisíce podpisů

23. ledna 2013

Dopis manželce Karla Schwarzenberga Therese, který jako omluvu za osobní útoky Václava Klause mladšího vůči její osobě sepsal pobouřený Brňan, má už více než tři tisíce podpisů. Autor dopisu věří, že se jej ministrovi zahraničí podaří doručit.

Ředitel pražského gymnázia PORG Václav Klaus mladší poukázal před pár dny mimo jiné na fakt, že otec manželky Karla Schwarzenberga byl aktivní nacista. Podobná nařčení si ministr vyslechl z úst svého soupeře Miloše Zemana. Ten se mu však při úterní debatě za nepravdivý útok na jeho manželku omluvil.

Omluvný dopis Therese Schwarzenbergové sepsaný Brňanem Tomášem Drobným, kterého výroky rozčílily, překročil hranice jižní Moravy během dvou dní. Počet podpisů zaslaných na e-mailovou adresu omluvatherese@seznam.cz dosáhl více než tří tisíc.

„Takovou odezvu jsem vůbec nečekal. Dokonce mě lidé začali upozorňovat, že petice s textem dopisu jsou volně vyvěšené na různých webových stránkách. Na všechny zprávy se snažím odpovídat, ale jde to pomalu,“ popsal autor dopisu.

„Ohlasy jsou z drtivé většiny nesmírně pozitivní. Uvažuji, že s dopisem paní Schwarzenbergové předám i celé zprávy, které mi lidé píšou. Přece jen jsou hulváti v naší zemi v menšině, zdá se. Jen se jimi nesmíme nechat zastrašit,“ dodal.

Omluvu manželce Karla Schwarzenberga už podepsaly i osobnosti jako Věra Čáslavská, Olga Sommerová nebo Tomáš Holub.

Autor dopisu oslovil režiséra Břetislava Rychlíka, který se s Karlem Schwarzenbergem zná. Věří, že jeho prostřednictvím se podaří dopis osobně do jeho rukou doručit.

Omluva paní Therese Schwarzenbergové

S velmi vážným znepokojením sledujeme některé hlasy, které se ozývají v diskusích před druhým kolem volby prezidenta České republiky. Za zcela nepřijatelné považujeme nacionálně šovinistické útoky vůči rodině Karla Schwarzenberga i vůči němu osobně. Obzvláště se distancujeme od hrubých útoků na manželku tohoto českého politika ze strany Václava Klause ml. Jsme zděšeni tím, že se i po 20 letech demokracie v naší zemi může takto projevovat známá osoba veřejného života, navíc pedagog, který má vliv na výchovu mládeže, a obáváme se o budoucí směřování naší země. Tímto svým vystoupením se chceme bránit proti šíření pomluv, vyvolávání strachu a proti hlásání nacionální nenávisti, což vše nám připomíná atmosféru před nástupem komunismu či v 50. letech 20. století.

Pociťujeme stud, kdykoliv se cílem hrubého útoku muže stane žena a nemáme možnost tomu zabránit. Jako čeští občané se omlouváme paní Therese Schwarzenbergové, která nikomu z našich spoluobčanů ani v nejmenším neublížila – a přesto se stala terčem nenávistných útoků motivovaných jen její národností. Vyjadřujeme nad tím hlubokou lítost.

Autoři: MF DNES, pro

Zdroj: http://brno.idnes.cz/omluvny-dopis-therese-schwarzenberg-dsw-/brno-zpravy.aspx?c=A130123_1880438_brno-zpravy_mav

Merkelová: Vzestup nacismu byl umožněn i tím, že většina mlčela

30. ledna 2013

BERLÍN – Nacismus se před 80 lety dostal k moci i díky tomu, že většina Němců mlčela. Prohlásila to při otevření výstavy k výročí nástupu Adolfa Hitlera a jeho režimu k moci německá kancléřka Angela Merkelová.

Tuto zkušenost označila za varování pro současnou generaci a vyzvala k prosazování lidských práv, svobody a demokracie. Další účastníci vzpomínkových akcí v Německu zdůrazňovali především to, že nic podobného, jako byl nacismus, se už nesmí opakovat.

„Není to možné říct jinak, než že vzestup nacismu byl umožněn tím, že se na něm podílely elity a části německé společnosti, ale především tím, že velká většina Němců tento vzestup přinejmenším trpěla,“ uvedla Merkelová. „Pronásledování a zbavování práv, které nakonec vyústily v druhou světovou válku a civilizační zločin jménem šoa (holokaust), byly umožněny jen tím, že se velká většina dívala jinam a mlčela,“ prohlásila.

„Pro nás Němce to musí být trvalou připomínkou. Lidská práva nevznikají sama od sebe, svoboda se neubrání sama od sebe a demokracie se nedosáhne sama od sebe. Všechno to, co dělá živoucí společnost, to dělají lidé,“ zdůraznila kancléřka v projevu, po němž otevřela výstavu v berlínském dokumentačním centru zločinů nacismu Topografie teroru.

Středisko, které stojí na místě někdejší berlínské centrály gestapa, v expozici na základě dobových fotografií a novinových zpráv mapuje události od jmenování Hitlera říšským kancléřem 30. ledna 1933 po následujícího zhruba půl roku, kdy nacisté získali totální kontrolu nad německou politikou, médii a společností a začali uvádět v praxi svou antisemitskou ideologii a likvidovat své odpůrce. „Stačilo šest měsíců ke zničení celé té mnohotvárnosti,“ připomněla Merkelová.

Neradostné výročí nástupu „hnědé diktatury“ si dnes připomněli také němečtí zákonodárci a nejvyšší ústavní činitelé v čele se spolkovým prezidentem Joachimem Gauckem ve Spolkové sněmu při vzpomínkové akci za oběti nacistického režimu. Jako hlavní řečník na něm vystoupila devadesátiletá spisovatelka a přeživší holokaustu Inge Deutschkronová, která líčila svůj životní osud a skrývání se před transportem do vyhlazovacího tábora. „Něco takového se už nikdy nesmí stát,“ zdůraznila Deutschkronová. Podle ní to ale bude možné jen tehdy, pokud budou lidé znát celou pravdu o nacismu. Podobně se dnes vyjádřil například i ředitel Topografie teroru Andreas Nachama, podle něhož se musí každý zasadit o to, aby se nic podobného jako nacismus už neopakovalo.

Berlínský primátor Klaus Wowereit při této příležitost podpořil zákaz krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), o němž se v zemi znovu diskutuje od předloňského odhalení neonacistické skupiny vrahů, která má na svědomí deset lidských životů převážně přistěhovalců.

NPD je kritiky označována za xenofobní neonacistickou stranu. Její základna je hlavně na bývalém komunistickém východu Německa, kde má své zástupce ve dvou zemských parlamentech. O její zákaz se před deseti lety pokusila tehdejší vláda sociálních demokratů a Zelených vedená Gerhardem Schröderem, ústavní soud tento krok ale zablokoval. Pro nový návrh na její zakázání se nedávno vyslovila horní parlamentní komora, kabinet Merkelové se k tomu ale zatím z obavy z opakování neúspěchu staví opatrně.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/merkelova-vzestup-nacismu-byl-umoznen-tim-ze-vetsina mlcela-prv-/zpravy-svet.aspx?c=A130130_121333_ln_zahranici_mtr

K tomu Jan Kulíšek

Není nic snazšího, než se podívat na některé věty programu Národně Socialistické Německé Strany Práce (NSDAP) z roku 1920 a udělat si obrázek:

Zrušení bezpracných příjmů, získaných bez vynaložení úsilí, tj. odstranění úrokové poroby. Požadujeme zestátnění všech (dosud) vzniklých trustů (podniků). Požadujeme rozdělení zisků velkopodniků. Požadujeme vytvoření velkorysého systému péče o staré občany. Požadujeme … okamžité zespolečenštění velkých obchodních domů a jejich pronajmutí za nízké ceny malým živnostníkům. Pochopení státní myšlenky je třeba podporovat již od počátku školní výchovy (v občanské výchově). Stát se musí postarat o povznesení zdraví lidu, a to ochranou matky a dítěte, zákazem práce mladistvých, zvyšováním tělesné zdatnosti na základě povinné tělesné a sportovní výchovy ze zákona.

A hlavně tato perla: Obecný zájem stojí před zájmem jednotlivce.