je rubrika, v níž odkazuji na postřehy, úvahy a myšlenky jiných autorů, jejichž názory mě zaujaly a oslovily nebo jsou mi blízké. Tentokrát jde o názory vztahující se k Evropské unii, neboť mám za to, že by bylo tragickou chybou podlehnout škarohlídům koketujícím s myšlenkou zůstat na okraji nebo dokonce z EU odejít. Celými našimi dějinami jsme spojeni se Západní Evropou a patříme do tohoto civilizačního a kulturního okruhu.

zanedlouho 28. března si připomeneme Tvé 420. narozeniny a já otevírám Kšaft, v němž Tvými ústy promlouvá Jednota bratrská. Čtu její závěť a zvažuji, co z toho zůstalo nejen v paměti, ale především jako vůle k nápravě ducha a mravnosti Tvé vlasti milé, kterou jsi tak láskyplně oslovil.

Číst češtinu, kterou Komenský psal Kšaft, není pro dnešního čtenáře snadné, ale odkaz vložený do úst umírající matky Jednoty bratrské stojí za to, abychom se o to snažili. Vždyť je i v současnosti velice aktuální a je naším velkým nedostatkem, že mu nevěnujeme pozornost. Četl jsem nedávno názor, že čeština je jazyk uměle vytvořený až v době národního obrození. Je to nepravda a blud, což dokládá čeština Lukáše Pražského, Jana Blahoslava, J. A. Komenského a dalších českých autorů, bratrské kancionály a hlavně bible (kralická), kterou Jednota přeložila do skvostné češtiny z původních jazyků. Je ale pravdou, že náš jazyk musel být obrozen, protože pod tlakem vnějších okolností mu nebylo dopřáno, aby se kontinuálně rozvíjel. Nezapomeňme, že v době pobělohorské museli čeští nekatoličtí vzdělanci odejít do exilu. A také během následujících let v době třicetileté války nemohl být český jazyk kultivován, rozvíjen, udržován a došlo tedy k jeho úpadku. To vedlo obrozence k tomu, aby navázali na češtinu konce 16. a počátku 17. století a úsilí o obrození českého jazyka bylo inspirováno češtinou, o které Komenský v Kšaftu napsal, že „češtiny lepší není jako mezi Bratřími a v knihách jejich“.

Téměř všechny současné diskuse o Evropské Unii se soustřeďují na otázky ekonomiky a společné měny. Problémy, které jsou zaviněny nekázní a nezodpovědností uživatelů Eura je třeba vyřešit, o tom není sporu. Evropská Unie ale není především Euro. Daleko důležitější je, že jde o projekt pro dobrou budoucnost celé Evropy a že význam Unie je tak velký, že by bylo neodpustitelným hazardem vzdát se myšlenky jednotné Evropy a nepokračovat v jejím naplňování. Je proto velmi smutným svědectvím pro  Čechy, když mnozí ve chvíli, kdy ČR spolu s Velkou Britenií nehlasovala pro přistoupení k Evropské smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, posílají SMS se sdělením, ať si to Evropská Unie vyřeší sama. Cožpak my nejsme také Evropská Unie? K tomu následující dokument.

Javor

je rubrika, v níž odkazuji na postřehy, úvahy a myšlenky jiných autorů, jejichž názory mě zaujaly a oslovily nebo jsou mi blízké.

Ve vztahu k církvím většina jejich odpůrců vychází z mylných a bludných představ.

Mnoho lidí zastává názor: proč mám ze svých daní financovat církve, když nejsem členem žádné z nich, ať se postarají samy o sebe. S tím mohou církve v podstatě souhlasit a jsou pro to, aby nebyly závislé na státním rozpočtu, zejména na daních těch občanů, kteří nemají s církvemi nic společného. Proto říkají: ať se s námi stát vyrovná, vrátí nám, co nám bylo komunistickým státem zabaveno, budeme s tím hospodařit, přidáme k tomu sbírky a dary našich členů a postaráme se samy o sebe. Nikdo nebude moci říkat, že musí přispívat proti své vůli na to, co odmítá. Jenže tu se ozvou ti samí lidé a řeknou: nic nevracet. Je v tom jistá schizofrenie. Jedni a titíž lidé říkají: nedávat církvím nic z našich daní a zároveň jim nevracet nic z toho, co jim bylo ukradeno (a tak jim vlastně znemožnit, aby se odstřihly od státního rozpočtu).

Následující poznámky vznikly bezprostředně po přečtení knihy Tomáše Krystlíka Zamlčené dějiny – České mýty a bludy. Poprvé byly publikovány v CS Magazínu v době, kdy  byl zajímavým měsíčníkem. Od září 2011 je to už  jinak. Nyní jsou upraveny a doplněny.

Josef Šima a odpověď evangelického faráře

Proč věřím v Boha? Protože k víře v Boha neexistuje žádná rozumná alternativa. Kdybychom víru v Boha chtěli pochopit prostřednictvím rozumu, museli bychom se alespoň se třemi nejdůležitějšími fenomény – neobyčejnými skutečnostmi – důkladněji a hlouběji zabývat. Tyto jsou: vesmír (universum), život, rozum.

Liberální kanadská žena napsala mnoho dopisů vládě, ve kterých si stěžovala na zacházení se zajatými povstalci (teroristy) drženými v zařízeních afghánského národního nápravného systému.