Rubrika Společnost

Rakouský deník Der Standard otiskl dnes (22.3.) otevřený dopis, který židovští občané Ukrajiny adresují ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Dopis, pod nějž se podepsal přeseda Asociace židovských společenství a organizací Ukrajiny a viceprezident Kongresu národních menšin Ukrajiny Josef Zissels a dalších 19 židovských osobností, žijících v této zemi, je plný ostrých útoků na ruského prezidenta. Podle ukrajinských Židů jsou „nacionalisté“ na Ukrajině pod naprostou kontrolou vlády a „civilní společnosti“ a nepředstavují žádnou hrozbu pro demokratický vývoj země. Podle signatářů dopisu je naopak situace v Rusku mnohem nebezpečnější – antisemitismus a ruští neonacisté podle nich představují reálnou hrozbu. Tvrzení o údajném nebezpečí pro ukrajinské Židy jsou podle nich výplodem ruské propagandy a Židé si nepřejí, aby se jich Putin zastával a vměšoval se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. V dopise se doslovně píše:

Při setkání se Zemanem Klaus uvedl, že když přebíral Hrad před deseti lety, zjistil, že někdo ze zdi vytrhal na míru udělané knihovny. „Proto jsem taky asi tři měsíce seděl vedle v malé kanceláři,“ postěžoval si před novináři Klaus. Neopomněl se pochválit, když řekl, že se Zeman „nedočká žádných překvapení, kterých jsme se dožili my před deseti lety.“

Dopis pana Mgr. Tomáše Drobného a poděkování paní Theresy Schwarzenbergové za podporu proti iniciátorům lživé kampaně vedené proti ní a jejímu manželovi Karlu Schwarzenbergovi.

Minulý týden jsem se připojil k omluvě paní Therese Schwarzenbergové za pomluvy Miloše Zemana a jeho volebního štábu. Pan Tomáš Drobný, který tyto omluvy shromažďoval, mi odpověděl 28. ledna zprávou, kterou zde uveřejňuji spolu s jeho dopisem panu Karlu Schwarzenbergovi.
Jaroslav Voříšek

Miloš Zeman byl zvolen. K tomuto vítězství ale přispěly lži, polopravdy, podpásovky, sprosťárny a tak představitelem státu se stal člověk, který je arogantní, nadutý, sebestředný, populista a hulvát. Je formálně prezidentem, ale nemohu ho považovat za svého prezidenta. Smutné je, že ho podpořila rodina Václava Klause, který zneužil Havlovo heslo o pravdě a lásce a nedokázal se distancovat od pomluv svého kancléře Petra Hájka na adresu zesnulého autora tohoto hesla.

Jaroslav Voříšek

Názor P. Tomáše Halíka.

Karla Schwarzenberga dobře znám a dám za  něj ruku do ohně. Obdivuji jeho  lidskou zralost, mravní pevnost, vzdělanost, poctivou křesťanskou víru, vědomí odpovědnosti za zemi a zejména spojení noblesy s laskavostí a skromností. Kdosi o něm výstižně řekl, že mluví se stejnou úctou a pozorností s anglickou královnou jako s jakýmkoliv člověkem na ulici.

Klaus mě amnestií pro velkozloděje nepřekvapil. Dalo se čekat, že zase něco spáchá. Někdy v prosinci totiž děl jeho kancléř Hájek, že do konce Klausova prezidentování zbývají přece ještě tři měsíce a že uvidíme. A vidíme! Hájek svým výrokem tehdy signalizoval chystanou lumpárnu: milost tunelářům zakrytou amnestií. Musí se přece potvrdit, že ne satanův nástroj Václav Havel, ale neomylný všeználek Václav Klaus naplnil heslo o pravdě a lásce. Nijak bych se nedivil, kdyby udělil ohlašovanou milost Koženému, kterého za jeho ekonomickou „zdatnost“ kdysi pochválil. Krejčířovi, jehož případ se vleče tolik let, prý už pomoci nemůže.

V říjnu jsem si poznamenal z nové knihy Klausova kancléře Petra Hájka několik perliček na adresu Václava Havla. Mezi jinými tento: „Václav Havel – ať vědomě či bezděčně, ale v každém případě aktivně – byl nástrojem sil lži a nenávisti. Ve své misi byl úspěšný. A přesto prohrál. Václav Klaus – ať vědomě či bezděčně, ale v každém případě aktivně – byl nástroj pravdy a lásky. Ve své misi byl neúspěšný. A přesto zvítězil.“

Čekal bych, že Václav Klaus se zachová slušně a důstojně, od slov Petra Hájka se distancuje nebo bude přinejmenším mlčet, zejména přihlédne-li ke svému projevu při rozloučení s Václavem Havlem. Ve svém smutečním projevu tehdy řekl:

Srovnání životní úrovně v roce 1989 s rokem 2012

Tabulka byla sestavena panem Petrem Staníčkem na základě srovnání kupní síly příjmu v roce 1989 a 2012. Z tohoto srovnání vyplývá, že dnešní životní úroveň je vyšší než v roce 1989. Je ale třeba vědět, že v několika položkách je dráže. Jde hlavně o ceny energií, nájmů, vodného a stočného (o 1177%!!!) a některých služeb. Částečně je to kompenzováno značně levnější elektronikou, přístroji pro domácnost, levnějšími oděvy, obuví a s využitím výprodejních akcí. Takže občas slýchané tvrzení, že za komunistů bylo lépe, neodpovídá skutečnosti. A když k tomu přidáme nemateriální hodnoty (svoboda, otevřené hranice bez drátů a minových polí, svobodná výměna názorů, neokupovaná země a nezávislost na Moskvě, možnosti studia v cizině atd., může na staré časy nostalgicky vzpomínat jen zarytý komunista nebo naprostý hlupák. Žel, že mnoho lidí myslí jen na věci materiální a ostatní hodnoty pomíjí.

Jeden moudrý člověk mi kdysi řekl: „Komunistům nikdy nevěř. Kdyby se ti zdálo, že řekli něco přijatelného, tak si dej pozor, aby se za tím neskrývalo čertovo kopýtko.“