Rubrika Zaznamenáno

Když „spřátelená vojska“ přepadla 21. srpna 1968 Československo, vydala Tisková skupina sovětských žurnalistů tzv. Bílou knihu (K událostem v Československu – Moskva 1968). Tento okupační pamflet byl přeložen do češtiny, ale na většinu československých občanů neměl žádný vliv. Ti prožívali okupaci státu na vlastní kůži a věděli své. Nepochybně ji ale brali vážně Rusové, kteří byli manipulováni a masírováni všemi sdělovacími prostředky a přesvědčováni o tom, jaké nebezpečí hrozilo Československu a jak důležitá byla „bratrská pomoc“ na jeho záchranu.

V těchto dvou měsících je k zaznamenání vskutku mnoho, takže se omezím jen na perličky.

V souvislosti s událostmi na Ukrajině perlil Václav Klaus. Přirovnává dění na Ukrajině k událostem v Jugoslávii před dvaceti lety. Prohlásil, že za situaci na Ukrajině může EU a USA.

Židovská pohádka v promluvě katolického kněze Daniela Janáčka na Nový rok 2014

V jedné zemi žil moudrý a spravedlivý král. Často se převlékal a chodil nepoznán ulicemi, aby zjistil, jak se jeho lidu vede. Jednoho večera přišel před brány města. Vidí chudý domeček a v něm člověka, který si připravuje večeři a zrovna se chystá zapět Bohu chválu. Nechal jej poděkovat a pak zaklepal. „Smí vstoupit pocestný?“

Je toho hodně, co by stálo za zaznamenání, ale nějak se mi do toho nechce. Je čas adventní, blíží se Vánoce a tak by bylo určitě lepší soustředit se na smysl a význam těchto svátků. Přesto ale něco málo z toho, co se kolem nás děje.

Více chemie nebo méně korupce – Z blogu Ondřeje Šteffla

V přírodních vědách a v technologiích dosáhlo lidstvo nevídaných úspěchů. V rozvinutých zemích problémem chudých už není hlad, ale obezita, většinu fyzické práce za nás dělají stroje. S problémy, které nás nejvíce trápí, nám ale technologický pokrok nepomůže.

Nedávno přinesla televize záběr na řečnícího Miloše Zemana pod nápisem Strana práv občanů. Šlo jednoznačně o reklamu jeho straně SPOZ. Ihned jsem si vzpomněl na Zemanovo tvrzení, že chce být prezidentem všech občanů, ale zdá se, že to byla jen taková malá lež. Podobně, když svým zemanovcům říkal, že ještě není čas, aby vstupovali do politiky a přitom se jimi obklopuje.

Zaznamenal jsem s potěšením článek Luďka Frýborta, v němž si všímá chorob českého jazyk.

Za zvláštní pozornost stojí dokument Tomáše Škrdlanta o Přemyslu Pittrovi, kteý vznikl díky paní Jiřině Hlaváčové z Curychu a mnohých nadačních fondů.

Za komentář Martina Fendrycha děkuji. Dovolil jsem si ho celý zde uveřejnit. Snad se na mne nebude autor zlobit.

Kejklíři v ústavním Brně

Lubomír Zaorálek se během svého vystoupení u Ústavního soudu proměnil v parlamentního řečníka, metajícího do soudcovských řad jednu rétorickou figuru za druhou. Téměř jako drzost potom působil jeho návrh, aby se Ústavní soud obrátil na Evropský soud v Lucemburku.

Miloš Zeman se pustil ve svém projevu do novinářů jen několik minut po složení prezidentského slibu. Hodil je do jednoho pytle s kmotrovskou mafií a neonacistickými bojůvkami. Sklidil za to potlesk přítomných politiků, což nepřekvapuje, protože někteří z nich patří mezi ty, jejichž nekalosti media odhalují pochopitelně k jejich nelibosti. Velmi pochvalně se vyjádřil Vít Bárta, který novinářům z MF Dnes neodpustí, že odhalili jeho plán uskutečnit podnikatelské záměry prostřednictvím politiky.

Tak se zase dere do popředí bývalý komunistický aparátčík a poradce Miloše Zemana, rovněž prý bývalý. Tentokrát je Šlouf v pozadí jednání o dostavbě Temelína a upřednostňuje Rusy. Je v ČRo censura nebo jen obava z „nevyváženého“ komentáře Adama Drdy? Jeho zmínka o nacionalistce svazačce Janě, že je legrační figura, je docela mírná. Řekl bych to razantněji. Lída Rakušanová mě potěšila svým komentářem.